pátek 20. týdne

Omylem jsem četl první čtení cyklu 1 místo cyklu 2. Nevadí. :-)

Tak jako zákoník Kristu (Mt 8,19), v dnešním čtení říká Rút říká Noemi: "Kamkoli půjdeš, půjdu, kde zůstaneš, zůstanu." To je fakt úžasná odevzdanost. Kamkoli Ty, tam já. Myslím, že takovou mají vůči sobě manželé, děti vůči rodičům, křesťané vůči Kristu. Líbí se mi ochota jít ale i ochota zůstat. A právě k ní mne napadá:

V pravidlech z Taizé stojí, že "nehybnost je pro bratry, kteří jsou na cestě ke Kristu, neposlušnotí". A já právě myslím, že v dnešní tekuté době (slovy polského sociologa Z. Baumana), v níž je neustálá změna a pohyb sociálním imperativem, v níž jsme vystaveni nekončícímu proudu vjemů a zážitků, je mnohem náročnější následovat Krista, který zůstává. Následovat Ho i když se mi nedaří činit pokroky, i když život neběží tak, jak by měl, i když je modlitba suchopárná a Pán neodpovídá. Mít tak vůči Kristu odevzdanost, kterou měla Rút vůči Noemi a nepodlehnout pokušení zaplácnout Pánovo zůstávání náhražkami! "Kamkoli půjdeš, půjdu, kde zůstaneš, zůstanu."